pátek 26. září 2014

byla to nejlepší ženská v mým životě. - oslavy 1. výročí blogu!

                Seděl jsem na posteli ve svým bytě v New Jersey, na posteli sám, jen s cigaretou a flaškou vodky. Zbývala mi polovina a celá krabička, a půlka flašky. Z koupelny se ozývalo kapání vody, z kuchyně syčení vařící se vody a z venku se ozývaly jen policejní houkačky, občasný výstřely a občasný výkřiky, někdy sanitka, někdy tříštící se sklo, někdy taky padání popelnic nebo hudba. Byla noc v New Jersey. Byla to krásná noc, kdy mi z kazety hrál WuTangClan a tu symfonii doplňovaly zvuky vařící se a kapající vody. Kapající voda utichla a tak hudbu doplňovaly jen zvuky vařící se a žbluňkající vody z mojí lahve. Típnul sem cigaretu do popelníku a odešel jsem do kuchyně. Nalil sem do dvou šálku s kafem vodu a do dvou skleniček vodku. Odnesl sem to k posteli. Dveře koupelny se otevřely.
                Kdybyste věděli, jak ta ženská byla skvělá. Měla úžasný nohy a zadek a byla si toho vědomá, nosila legíny a nosila sukně, ale jen na veřejnosti. Sama doma nebo s někým nejradši oblíkla ty krásný nohy do absolutní nahoty nebo podvazků, nebo nadkolenek. Ráda nenosila kalhotky a vůbec spodní prádlo, a mnohem radši si přes svoje krásný, nahý tělo přehodila jedno z mejch triček nebo košil. Byla to lady, pila, jenom když byla se mnou a kouřila jen po sexu. Z koupelny vycvakaly vysoký podpatky, jehly a ona byla namalovaná, měla rty rudý jako by někoho zakousla a díky podpatkům nohy ještě delší než kdy jindy. Seděl jsem zády k ní a viděl její odraz v zrcadle za mnou. Kromě podvazků, podpatků a rudý rtěnky na sobě nic neměla. Vzal sem do ruky skleničku s vodkou a podal jsem jí jí. Vzala jí, obešla postel a posadila se za mě, opřela se o zeď a hladila mě po mejch mladejch, tlustejch zádech. Pila u toho vodku. Neříkala nic, jen pila a hladila mi záda. Vzal sem do ruky svou skleničku, jedním hltem jí dopil a mrsknul s ní proti zdi. Rozbila se na strašně moc střepů a rozsypala se po podlaze. Otočil sem se, svalil jí a ošoustal jí. Byla to nejlepší ženská v mým životě.
                když jsme skončili, vzal sem do ruky krabičku cigaret a podal jí jednu. Sám sem si vytáh a zapálil, podal sem jí sirky a zvedl sem se. Opřel sem se u okna a zíral sem ven.
‚Něco špatně?‘ ozvala se ona. Kdybyste jí viděli, měla potrhaný podvazky, jednu botu měla rozeplou a druhá se válela na zemi u postele. Řasenku měla po celým obličeji a já měl po celým obličeji zase její rtěnku. Ztěžka oddechovala a kouřila a pila z flašky. Neodpovídal jsem. Byl to nejlepší pich v mým životě.
‚Něco špatně?‘ ozvala se zase, trochu víc nahlas. Já tam pořád stál s cigaretou v koutku držky a zíral sem z okna. Vydechoval sem z okna a kouř se chytal na okenních tabulkách, jakoby chtěl utýct daleko pryč. Byl to nejlepší pich v mým životě.
‚Hej, něco špatně?!‘ už doslova řvala. V odrazu ve skle sem viděl že klečí na posteli a kymácí se s flaškou v ruce, opilá, zpocená, s rozmazaným mejkapem po celým, krásným obličeji. Cigaretu dávno dokouřila, kouřila rychle. Venku na ulici se nic nedělo, jen tam semt tam prošel dealer se zákazníkem do temný uličky na boku ulice, když feťák neměl na drogy a dealer měl plný varlata. Občas projelo policejní auto a občas taky ne. Nudná noc, ale krásně tajemná. Jednou jsem uvažoval, že bych taky začal dealovat. Tohle byl ale stejně nejlepší pich v mým životě.
‚Hej!‘ vedle mě se roztříštila láhev. Otočil sem se. ‚Něco špatně?!‘ řvala na mě, rozpálená do běla a opilá. Viděl jsem jak jí pulzujou spánky, viděl jsem její ruce zaťatý v pěsti. Viděl jsem živoucí nejlepší pich v mým životě, viděl jsem živoucího padlýho anděla, Jediho kterej nevědomky přešel na temnou stranu a bylo to tak krásný, že sem v tu chvíli myslel jen na to, že …
‚To byl nejlepší pich v mým životě, kurva.‘ vydechl sem. Povolila pěsti, spánky ustoupily a ona se uklidnila. Usmála se a beze slova odkulhala do koupelny. Kulhala, protože šla s jednou nasazenou botou na jehlách. Podpatky, podvazky a rudý rty a nejlepší pich v mým životě.
* * *
                Seděli jsme s ní v parku, podávali si láhev vína a kouřili jsme cigarety. Byl to takovej park na kraji města, vlastně to bylo u nádraží. Okolo nás procházeli lidi pochybných existencí a žádali nás o cigarety nebo peníze, ale my jsme jim nic nedali, protože jsme nemohli.
                V jednu chvíli přišel doprostřed chodníku chlap s ženskou, a chvíli tam postávali. Byl to rom, oblečenej do teplákový soupravy a měl kšiltovku vraženou do čela. Ona byla běloška, asi třicetiletá, černovláska oblečená do spotovní bundy, upnutejch džín a skejťáckejch bot. Chvilku tam postávali a pak za nima přišel ještě divnější chlap, s náplatí na loktu, v místě žil. Měl starou, ošoupanou sportovní mikinu a zvonový džíny. Kšiltovku.
                Chvilku se tam jen tak chvilku dohadovali, občas si skočili do řeči a z jejich rozhovoru sem pochytil akorát tak: ‚Neklekej si!‘ a ‚Já ti to dám, jen si neklekej!‘ a taky ‚Prosím, jen trochu, příště ti zaplatím, přísahám bohu!‘. Okamžitě mi došlo že tam asi půjde o distribuci drog a vzhledem k náplasti na žílách toho sympaťáka, kterej si zkoušel kleknou na zem, mám dojem že jde o héro. Ženská postávala opodál. Čekali jsme co bude dál a mezitim si furt jen tak naoko povídali.
                Pak sem zaslechl jak se posunuli nohy po betonu a slyšel jsem. ‚Víš, že bych si to mohl zít sám, žejo?‘ a taky cvaknutí nože. Trvalo to asi jen vteřinu, než se ozvalo: ‚Nemohl.‘ a černovláska ustřelila sympaťákovi s náplastí kus hlavy. Všechno se seběhlo tak chaoticky, a jediný co si pamatuju byl jejich spěšnej útěk a mě a jí, jak sedíme na lavičce dál v klidu s botama trochu od mozku.
‚Dochází ti, že sem dorazej poldové a budou se ptát?‘ zeptal sem se.
Pokrčila ramenama. ‚No a?‘
‚Nemám rád zbytečný otázky a dotěrný poldy. A taky nesnášim dotěný otázky a zbytečný poldy. A poldy a otázky obecně. Jdeme.‘ a rozeběhli sme se okolo nádraží daleko pryč.
* * *
                Láska je hrozně zkroucená věc. Nikdo jí nikdy nepochopí do úplna, a tak zatím jen zůstává nepochopená a ještě dlouho zůstane. Každej si v lásce najde to krásný individuálně, někdo dlouhý túry po horách s partnerkou, někdo romantický večeře, někdo zase úžasnej sex se slečnou v podvazcích, podpatcích a rudý rtěnce a alkoholový dýchánky v malý místnosti s jednou postelí a spoustou cigaret, každej je jiná nátura a každej si najde to, co si najít chce. V jednom se ale všichni ti, o nichž ženy často říkají, že to jsou bezcitní zmrdi, ti, kdož bývají obviňováni ze zavinění všeho, co se stane v období mentruačních dní a ti, kdož  jsou často posíláni ke zkoušce oněch menstruačních dní shodnou; milujeme ženy a milovat je navždycky budeme, budeme jim posílat zamilovaný psaníčka nebo nahý fotky, láhve vína nebo láhve brandy, budeme jim psát básničky nebo emaily a budeme jim slibovat bezmeznou lásku, i když za tím vším bude buď sex, nebo zoufalá touha po něm. Však si, džentlmeni, položme ruce na péra a řekněme: ‚Kde by byl svět bez žen?‘
‚V hajzlu.‘

Básničkou to přesně před rokem začalo, básničkou to přesně po roce oslavíme.
Věc psychologická, přesto filozofická s mírnými sklony k nenávisti
MIKOLÁŠ TRKAL
'takový to tikátko'
porno řve na celou místnost.
                na celou budovu.
a sklo se asi sype z výplní.
tříští se na zemi.
                tříští se o zdi v podobě láhví od whiskey.
střepy.
                brané metaforicky jako kousky paměti
                                                 jako vzpomínky.
zničený dětství rozmačkaný pod vlivem nátlaku generace.
ABSTINence
ABSINTHence
vítejte na abstinenčním detoxu,
                nebuďte střízliví.
                nebuďte hubení.
                buďte spokojení.
ten chlapec je děvče,
                ten chlapec je děvka.
lady nosí podvazky a rudý rty
                podpadky
                a po sexu kouří cigarety.
básníci mají být deprimovaní
                sebenenávistiví
                zlomení existencí
a porno jim řve nonstop na celou místnost.
BEATNIK                 BEATNIK             BEATNIK                 BEATNIK
                BEATNIK                BEATNIK              BEATNIK
BEATNIK                BEATNIK             BEATNIK                  BEATNIK             
                BEATNIK               BEATNIK                BEATNIK
BEATNIK                BEATNIK             BEATNIK                  BEATNIK
                BEATNIK             BEATNIK                  BEATNIK
BEATNIK               BEATNIK              BEATNIK                  BEATNIK
                BEATNIK               BEATNIK                BEATNIK
matika je mrdka.
maminky jsou starostlivý a dostáváme jejich čísla do zpráv.
                a kurva.
ona asi nechtěla abych to řekl.
pijeme pivo,
kouříme
a šukáme
i když víme že z toho víc než chvilková spokojenost nikdy
                nebude.


Každopádně vám musim poděkovat, protože za ten rok, můj blog www.mikolastrkal.blogspot.com dosáhl více než 5500 shlédnutí, což je absolutně úžasný, vzhledem k tomu co to bliju za pseudosračky, ale strašně si těch shlídnutí, reakcí, sdílení, komentářů vážim a děkuju těm, kdo můj blog čtou, třeba i pravidelně J

0 komentářů:

Okomentovat