úterý 25. března 2014

Zapomenut, zapaden v prachu

Černobílé fotky tuhnou v poryvech času,
jak jsou páleny
sežehnuty a odevzdány větru.
Jsem též zapomenut,
zapaden v prachu
ze spálených, černobílých fotografií.

'Zemři!' říkali mi
a proto od té doby na všechny křičím: 'Chcípni!'
Rozhodl jsem se žít podle vzoru,
aby tu mé jméno bylo
definicí manifestu.

Žiji s jedním prstem zaraženým do vzduchu
Jiným prstem v nose
A stejně zvládám kašlat na všechny předpisy.
A dtejně zvládám
Nebrat vážně všechny autority
téhleté planety,
zatímco se mě k tomu snaží přemluvit.

Žijeme v něčem co se dá označit
za žoviální.
Nepřípustné
Hnusné a nevkusné
Názory těch nahoře

Někdo žije v alkoholickém oparu,
Někdo v dýmu kouře
Někdo na hraně zlaté rány zapíchnuté v žíle.
Jiný na hraně střechy,
či na ostří břitvy.
Žijeme tak,
abychom neskončili
Zapomenuti, zapadeni v prachu.

1 komentář:

  1. Jsem ráda, že je tenhle blog schopný změnit názor na Vás jako na osobu. Když nic jiného, za smysluplný ho považuju. Ale kromě smysluplnosti už to není plýtvání talentu, je to povedené, řekla bych. Ne že Vám to stoupne do hlavy. :-D

    OdpovědětVymazat