pátek 22. listopadu 2013

O bozích co věděli hovno.

"Proboha, Jime. Nemůžeš sem chodit takhle pozdě."
"Ale já se chci vyzpovídat, padre." Nebyl jsem opilý.
"Panebože, jsou tři hodiny ráno." No, dobře, možná trochu.
"Padre, já vám chci říct všechno. O mejch milenkách, vraždách, krádežích, hříších a všem co vás tak naplňuje."
"Božínku, myslíš to vážně?"
"Padre." Opřel jsem se o sochu andělíčka po mym boku. "Jsem na káry." Byl jsem. Neměl jsem kalhoty. Stál jsem před otcem Jeremiahem jen ve slipech, košili, kravatě a šedym saku. Měl sem rozcuchaný číro, v ruce sem držel flašku Whiskey a za spoďárama sem měl zastrkaný dolarovky. Vypadal jsem uboze. Svým zpěvem mého: Serious Gospel jsem vzbudil polovinu činžáku naproti kostelu. Ti stáli v oknech, a koukali se na polonahého pseudostriptéra s lahví v ruce. Jak to tam vypadalo, si pamatuju jen z Jeremiahova vyprávění.
"Já vím, synu." Otevřel mi dveře, a vpustil mě do fary.
"Neříkejte mi synu."
"A jak ti tedy mám říkat?"
"Jime." Posadil sem se do zpovědnice. Jeremiah mi pro jistotu podal kýbl. Zrovna ve chvíli, co se ve mně zvedla největší vlna a já vyklopil snad i obsah žil do onoho kýble.
"Tak dobře, Jime.." slyšel jsem, jak si cvaknul. "Pověz mi..."
"O svých trápeních?"
"Ano." další cvak. "O svých trápeních."
"O svých trápeních."
"O svých trápeních."
"Nechci mluvit o svých trápeních."
"V tom případě mi vysvětli tvůj brzký ranní vpád do mého svatostánku."
"Proč věříte v boha?" zeptal sem se a vrhnul do kýble další várku krve, alkoholu a trochy zvratků.
"Víš, bůh je nová naděje. Stará, nová naděje. Pořád nám zbývá trocha světla ve tmě, v podobě boha."
"Melete sračky, Padre." další várka. "Kdyby bůh existoval, nedopustil by, aby na světě byly hromadný nemoce, požáry lesů, vymírání vzácnejch druhů zvířat, alkohol, drogy, sex, nic. Buďto neextistuje, nebo je to masovej sadista." Díval jsem se skrz to mřížování a sledoval jsem jeho pohled, jak padá dolů, pod jeho nohy.
"Mrzí mne, že nevěříš, sy... Jime." Znova se napil. "Křesťanství potřebuje takové lidi jako jsi ty."
"Proč myslíte, Padre?"
"Celá ta křesťanská komunita je jenom stádo strašně tupejch ovcí, Jime. Ženou se za biblí jako důchodci za slevama a myslej že dělaj dobře. Já jenom odříkávám co mám předepsaný." Překvapil mě. Je to přece jenom Farář. "Poslyš, ty ani nevíš jak moc někdy toužim se zase střískat jako na vysoký." Pamatuju si na naše mejdany na vysoký. Děkanovo auto jsem ukradli, rozmontovali ho, díly odnesli do přednášecího sálku, a napsali na tabuli: "My se učíme to tvoje, tak nám ukaž jak seš geniální ty." Někdo tam pak ještě připsal: "Puzzle level.9000.".
"Tak proč ne?" Zvedl jsem se, pokusil se vyjít ven, zakopl a spadl na hubu. Jeremiah mě zvedl. "Pojď tyvole, zavoláme pár kurev, objednáme pizzu a chlast a prochlastáme víkend. Napij se." S těmito slovy sem poblil první řadu sedadel.
"Víš Jimmy." Řekl a serval si ten bílej pásek z krku. "Už sem skoro zapomněl, jaký to je s tebou chlastat."
Co se dělo potom nevim. Probudili jsme se v Boxclubu na rohu Alvarado a Elvarado. Mexikáni se tam chodili porvat s portorikáncema. Já se tam šel porvat sám se sebou. A vzhledem k tomu, že sem se probudil v poblitym ringu celej od krve, s rukavicema na rukou a Jeremiahem naproti sobě, se mi to asi podařilo. Probral sem se a dopotácel sem se k baru.
"Vyprošťováka a dám ti pětku navíc když mi řekneš co se včera dělo." Nalil mi absolutního podmíráka a přistrčil ho ke mě.
"Přišli jste, a chtěli jste Farářovu rozkoš. Tak sem vám dal mix dvojitý vodky a dvojitý whiskey. S pánem v černym to mírně zamávalo a začal tu zpívat Irskou hymnu. Nikomu to nevadilo, tak to pak zpíval celej lokál. Jakmile jste dozpívali, začali jste hrát: "Nedotkni se země, je to žhavá láva", počemž jste se oba skáceli do ledničky a usnuli jste. Probudili jste se po dvou hodinách, a rozhodli jste se, že si dáte zápas v ringu. Vy jste asi zvyklej pít, protože vám stačilo pět kol, a vyhrál jste. Což nikdo netipoval, takže těch pět dolarů si odečtu z vaší výhry v sázkách. Potom jste tam usnuli, a vy jste zvracel ze spaní. Jo, a tady máte výhru v sázkách, a kontakt na nějakýho boxerskýho trenéra." Proboha. Jeremiah umí chlastat.
Vyšplhal sem do ringu a zadíval se do jeho obličeje. Nojo kámo. Taky jsi byl ta hnusná ovečka stáda. Běžel si za biblí. Ale ona tě dovedla jenom do tvejch vlastních zvratek. A bolesti. Máš obličej jako omalovánky, košili taky tak. Vítej zpátky brácho. Vítej zpátky v pekle, z nebeskýho lůna. S těmahle slovama jsem mu do ksichtu vylil zbytek vyprošťováka a on se s trhnutím probudil.
"Kde to kurva sem?"
"Zpátky v pekle, Padre. Zpátky v pekle."
"Ale.. ale.. co kázání?"
"Vidíš?"
"Co?"
"Ten tvůj bůh, ví hovno o tom, jak se bavit. Každej bůh ví hovno o tom jak se bavit."
"Tohle byl večer na..."
"Tohle byl večer o bozích, co věděli hovno."

0 komentářů:

Okomentovat