středa 2. října 2013

Svět na rohu Jednorožce

Padáme,
žijeme na čistém svahu, bez hrbolů nebo překážek.
Tam kde v cestě stojí kupa krásných chvil.
Lžou nám,
nechtějí aby jsme věděli,
že všechno co nám říkají jsou jen fotografie na plátně.
Za plátnem je špína a chlad.
A my víme že to bude asi navždycky.

A i to děvče,
co běhá v růžových růžích.
Je ve skutečnosti děvče ze zahrady černých růží.
V černých šatech, otupělá, nenávistná,
v reklamách usměvavá,
za chleba a za pár drobných.

Chodíš po ulicích, ale nevidíš tu špínu,
je všude okolo,
jen si jí musíš všimnout.
Věř mi,
že ten kluk, co tý babče šahal do kabelky
nebyl její vnuk.

Věřím tomu, že jednou prolomíme barikádu,
lží a podvodů,
na naší planetě,
nebudu dál šířit jenom mír, a lásku,
toužím jenom po tom
aby tady byl klid.

0 komentářů:

Okomentovat