Západ slunce na východě

Chodíme po rukách,
a slunce zapadá na východě.
Tam kde by mělo vycházet, ne na západě,
na východě.
Bojujeme o mír, abychom už nikdy nemuseli bojovat.
Děláme to samé,
co všechen ten mír zničí,
a my všichni víme,
že válečné vřavy neutichnou.

Prodáváme drogy,
ale peníze přikládáme přímo k průhlednému sáčku.
Na vánoce si bereme dárky,
ale nekupujeme je.
Bereme je rovnou z výloh,
odkud se před malými chvilkami,
vysypalo sklo.
Nenávidíme,
abychom si mohli dopřát lásku.
Vyšachováváme naše přátele z kamarádství,
s člověkem který se nám líbí,
jen abychom tu pozornost,
všechnu měli pro sebe.

Všichni pijete alkohol,
ne pro ten požitek z nádherné otupělosti.
Ale pro požitek vyprávění o vyprávěních,
co jste vyprávěli,
když jste se váleli ve vlastních zvratkách.
Chodíme do práce,
ale radost z toho nemáme.
Přemýšlím proč to děláte,
když z toho požitek nemáte.

Chodíme pozpátku po rukou,
padáme nahoru,
platíme tím že si bereme,
a všechno, co by mělo dávat smysl,
ho nedává.
Milujeme s vědomím že budeme nenáviděni,
až všechno skončí,
skončíme jako po propité noci.