Vítr, který vál na špatnou stranu

Stál jsem tam,
na poli otevřeném jako brána do nebe pro křesťana.
A cítil jsem na své tváři výkřiky těch co plánovali projít kolem.
Smrt a nenávist,
byla cítit ve vzduchu.
Jako střelný prach, krátce po výstřelu.

Stál jsem tam,
a křik malých dětí mi hladil tváře,
jako facky někoho, kdo mi káže žít čistý život.
Čistý život bolí,
nechci ho žít.
Protože každý kdo ho žil, zemřel jako nula.
Každý jednou zemře,
jde jen o to, jestli si tvý obdivovatelé budou pamatovat tvou smrt,
víc než den tvého zrození.

Stál jsem tam,
a cítil jsem jeho přítomnost vedle sebe.
I když ten kdo tam měl stát,
nebyl už na světě.
Pamatuj,
že to co uděláš dobře,
zůstane v paměti lidí dalších pár let.
Ale to co jednou špatně uděláš.
Zůstane v jejich hlavách,
už napořád.

Stál jsem tam,
tak, jak mě bůh stvořil.
S uvědoměním, že všichni mí vzoroví hrdinové jsou již mrtví.
A tvý hrdinové,
nahrávají desky plné sténání po penězích a sexu.
Moji o sexu a žití bez peněz,
psali knihy.
Tvoji hrdinové zpívají písně o lásce a nezmarech.
Moji pro ně umírali.

Vál tam vítr,
který mi vál do obličeje,
ale zároveň do zad.
Následně mě jako tornádo popadnul a mrsknul se mnou do vzduchu,
kde visím doteď.