Déšť

Miluji déšť,
když naráží do otevřeného okna,
co dovnitř propouští letmý oblak mlhy.
A vůni deště jak splachuje,
neřesti z trávy.
Miluji chodit bos,
po trávě od ranní rosy.
Nebo sedět s hrnkem kávy,
u okna do nějž narážejí dešťové kapky.

Miluji déšť,
neboť není lepší způsob jak vyjádřit lásku,
než polibek v dešti.
Když cítíš její rty na svých,
a kapky ledové vody,
ti stékají po tvářích.
Jako obrovské slzy.
A je snad něco lepšího,
než ležet v jejím náručí,
v deštivém odpoledni?

Miluji déšť,
chodit v něm, s odkrytou hlavou.
A nechat déšť, cuchat mi vlasy.
Jako ruka té co miluji.
Jako vítr.
A taky miluji, když můžu,
vystrčit ruku z okna a chytat dešťovou vodu.
Miluji déšť, déšť miluje mě.
A budu ho milovat, dokud ze světa nezmizí.