kurvy, chlast a verše.
Noc na mě má špatnej vliv. Chodívám spát okolo jedný až druhý ráno, vstávám většinou okolo pátý až šestý. Den má tak daleko víc hodin, kdy se dá fungovat, vydělávat, vytvářet, zažívat, ale co je nejdůležitější, noc má díky tomu víc 'funkčního období'. To je ten čas, kdy realita okolo vás usne, stejně jako většina normálních, střízlivých osobností a svět patří jenom vám. Nikdo na vás nemluví, nikdo po vás nic nechce, nikdo vás ničím nebude otravovat. Tu část dne od deseti hodin večer do dvou ráno mám nejradši. Je to můj osobní, tvůrčí prostor, kdy můžu přidat nějakou uměleckou hodnotu skutečnosti. Zároveň je to ale i čas, kdy atmosféra houstne, tíha realit plnou vahou sedá za krk a nostalgické ataky se hlásí o pozornost. bylo mi asi šestnáct, nebo sedmnáct. párkrát jsme si vyšli do města, vždy nám křenila lahev sladkýho červenýho vína a líbávali jsme se kdekoliv, kde to mohlo otravovat co nejvíc lidí. chtěli jsme potichu nahlas dát vědět, co jsme zač. osahávali j
